Na vlastní uši - Posloucháme s Pavlínou Jíšovou
 
Pro známý (Jan Brož), Devítka. Z alba Ještě se střílí, Folk & Country, 1996.
Tu skladbu jsem ještě nikdy neslyšela, tak mi to, prosím tě, přidej trošku nahlas. (...) Určitě to bude nějaká kapela, se kterou se často potkávám na pódiu, ale je škoda, že tam jsou samý vokály, protože se těžko rozpozná ta zpěvačka sólová; mohla by to být Devítka. Ale nevím to určitě. (...) Tak to mám radost, že jsem Jindřišku poznala. Jasně, Devítka je prima kapela, jsou to bezvadný lidi a líbí se mi, jak hrajou, když je slyším živě. Ale žádnou desku od nich doma nemám. Vlastně jsem slyšela akorát desku Ve znamení ryb, kde udělali znova ty písničky, co my jsme natočili s Tondou.
 
100 let, Bittová/Václavek. Z alba Czech Alternative Music Vol. IV, Indies, 1998.
Ta paní nebo slečna zpívá velmi příjemně a zajímavě, ale nikdy jsem ji určitě neslyšela. (...) Já jsem nikdy neslyšela zpívat Moniku Načevu, tak možná jestli by to nemohla být ona? (...) Monika Načeva to není - tak... že by to byla Iva Bittová? (...) Mě spletlo, že nehraje na housle. Ale věděla jsem, že to bude někdo právě z týhletý scény, která je... trošku jinde, v tom směru, že ji nepotkáváme často na našich festivalech. (...) Ivo, omlouvám se, že jsem tě nepoznala hned. Iva je samozřejmě výborný, dneska vlastně světový hráč. Kolikrát se chystám, že se na její koncert půjdu podívat, ale bohužel vždycky někde hrajem... Obdivuju, jak úžasně hraje na ty housle, protože jsem housle taky párkrát držela v ruce a vím, co to obnáší. Bezvadně znázorňuje svoje pocity, umí to tam dát. Strašně si jí vážím a obdivuju ji.
 
Čas (Michal Braxatoris), Michal Braxatoris a Bafalo. Z alba Žena dábel, vlastním nákladem, 1999.
Mně přijde sound týhle kapely, že by to moh být Michal Braxatoris... asi z nějakýho živáku... (...) Výborně, tak jsem ho poznala, to mám radost. Já mám tu desku předtím, co udělal s Martinou Fialovou. Tady na té nahrávce má trošku jiné zabarvení hlasu, než jak jsem na něho byla zvyklá. Myslím si, že zrovna v týhletý písničce má víc drajvu, možná že tu má i trošku unavenej hlas, protože do toho dává víc síly, než jak jsem ho slyšela z jiných nahrávek. Michal Braxa se mi moc líbí a ta kapela hraje s drajvem a šlape to. Myslím, že je to dobrá kapela.
 
Šlo děvčátko (Eva Henychová), Eva Henychová. Z alba Za stěnou z papíru, vlastním nákladem, 2000.
Slyším písničkářku, kytara, klasická kytara a naše mladičká písničkářka, která se před chviličkou vdala a... teď si zrovna nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje. Posílá mi občas pozdravy k Vánocům a tak, za chviličku si určitě vzpomenu. Na fotografii má bílé šaty a má zrzavé dlouhé vlasy a drží kytaru mezi nohama, ale já si nemůžu vzpomenout (smích), ale vím, kdo to je, samozřejmě. (...) Jmenuje se Eva a dál si vzpomenu za chvilku. (...) Tak si nevzpomenu, vzdávám to.
 
Dědeček z Brd (J. Stelibský/J. Mottl, J. Melíšek), Vlak na Dobříš. Z alba Dědeček z Brd a jeho slavné kuplety, AB Studio, 1997.
Tohle určitě nepoznám, protože to je stará trampská píseň a mohl ji natočit kdokoli. Já si myslím, že to je nějaká kapela, která hodně často hraje na různých lidových veselicích. Ale možná ne, možná taky hraje koncertně, ale určitě jsem ji nikde neslyšela na festivalech, kde hrajem. Protože já poslouchám většinou, když jedeme na festival, tam se snažím zachytit, co je novýho, co tam hraje. Doma si desky nepouštím. Takže kapele se omlouvám, ale píseň dobře znám. Provedení je příjemný, veselý, radostný.
 
Hejno havranů (spirituál, úprava Vít Fiala/Dušan Vančura), Irena Budweiserová. Z alba Korýši času, Indies, 2000.
Irena Budweiserová, zřejmě z nějaký sólový desky, kterou jsem ještě neslyšela. Doufám, že se mi dostane do rukou, protože jsem na to moc zvědavá. (...) Ano, je to určitě její nová deska, která byla nedávno pokřtěna, jak jsem se dozvěděla z různých časopisů. Irena je můj velký vzor. Když mi bylo tuším těch 22, jezdila jsem hodně často do Prahy na Petynku na koncerty Spirituál kvintetu a obdivně jsem na ně vzhlížela. Ta sestava ještě s Františkem a s Honzou Nedvědem byla úžasná. Dodneška se Spirituálama máme dobrý vztahy za Nezmary a pořád je to pro nás vzor. A hlavně máme takovou vizi, že bysme to chtěli dotáhnout tak daleko jako oni, tudíž tu práci příjemnou, kterou děláme, dělat až do důchodu. Takže Irenko, oblažuj nás nadále svými písněmi a perfektním hlasem. Vždycky, když ho slyším, tak mě mrazí.
 
Little Man (Alan Jackson), Alan Jackson. Z alba High Mileage, Arista/BMG, 1998.
To je samozřejmě nějaký americký country, ale kdo to je, to nevím, nepoznám. Vůbec se neorientuju a nevím, kdo to může být. Je to sice podivný, když jsem v časopise Folk & Country a dělám anketu, ale neposlouchám dneska americký country. Přiznám se, že strašně ráda poslouchám Stinga. (...) Teď mi ukazuješ, že to je Alan Jackson, tak... možná by ho poznal můj kolega Tonda Hlaváč, protože ten si občas pouští hitparádu od pana Jiřího Brabce, co běží v televizi, Country express Praha - Nashville a poslouchá ty klipy. Samozřejmě to jméno znám, jako že existuje, že ten člověk zpívá, že má bílej klobouk, ale nepoznám ho, když zpívá.
 
Green-Eyed Boy (Dolly Parton), Dolly Partonová. Z alba Something Special, Columbia/Sony Music, 1995.
To je americká country taktéž a myslím si, že to je Dolly Partonová. Skladbu samozřejmě neznám, ale... ona je tak strašně nezaměnitelná, že si myslím, že se dá poznat všude. Nehledě k tomu, že jsem vlastně začínala s její písničkou In My Tennessee Mountain Home, kterou česky otextoval Honza Borkovec. To byla vlastně první skladba, kterou jsem natočila do budějovického Českého rozhlasu, když mně bylo osmnáct. Takže samozřejmě ten originál jsem naposlouchala a to se nedá zapomenout. Takže Dolly Parton mě vlastně ze začátku taky trošku určovala, no. Nebo mně mí přátelé dávali její nahrávky, abych poslouchala, jak zpívá, a něco se od ní mohla naučit. Dolly Parton je výborná, to je pravda.
 
Perfect (Alanis Morissette, Glen Ballard/Alanis Morissette), Alanis Morissetteová. Z alba Jagged Little Pill, Maverick Recording, 1995.
Líbí se mi, že to je trošku folkově laděný... takový folkrock, dalo by se říct. A rozhodně bych si tuhle desku ráda poslechla celou, hned mě to začlo hodně bavit. To je styl, co by mě bavilo i dělat. (...) Jasně, Alanis Morissette, to jméno znám, samozřejmě, a dokonce mi kamarádka říkala, že mi tu desku půjčí, ale nějak na to nedošlo. O téhle zpěvačce se říká, že je už hodně slavná na to, jak je mladá, a že prodává hodně desek. Já si myslím, že u nás v republice takovýhle ženský nejsou, a myslím, že by bylo dobrý, aby se tu nějaká vyskytla, která si píše písně, ale dá těm písničkám rockový kabát. Pak se to dá hrát úplně všude: na folkových přehlídkách i ve středním proudu. Je to určitě bezvadný.
 
Forever Young (Bob Dylan), Album. Z maxisinglu Album - Bluegrass Music, vlastním nákladem.
Podle kvality zvuku mi přijde, že to hraje česká kapela v angličtině, že to určitě není originální bluegrass. Skladbu jsem samozřejmě už někde slyšela, tak já si ještě chviličku zapřemýšlím. (...) Moh by to být Blanket? Anebo by to moh být Vabank Unit? Tak co Monogram? (...) Taky ne. Tak se vzdávám. (...) Aspoň jsem poznala, že to studio není úplně až tak "hotofson-olaf". Pro mě, se přiznám, je už bluegrass mrtev. Já jsem sice z něho vyšla, ale dneska dávám přednost původním českým písničkám. Zastávám názor, že na bluegrassu se člověk hodně naučí, ale abych neustále něco reprodukovala - to už jsem prostě za tím. Ale samozřejmě mladým kapelám doporučuju, aby se učili z bluegrassu. (...) Tady, jak vidím, skupina Album udělala všechno převzatý, ale někde se začít musí, tak já přeju, ať se daří.
 
Ukázky vybrali Jiří moravský Brabec a Tomáš Hrubý, zaznamenal Tomáš Hrubý