Hospodářské noviny
Praha, 29.10.2003
Pavlína Jíšová a CS Band: V proutěném křesle, BMG, 46 minut
 
"V proutěném křesle bubnuješ do opěradla, kytka ve váze v tom rytmu ze stolu spadla…" notuje si Pavlína Jíšová ve skladbě V proutěném křesle. Stejný název má i druhé sólové album této plavovlasé divy české folkové scény, které v těchto dnech přichází na trh.

Nahrávku V proutěném křesle je možné bez větších okolků označit za produkt progresívního písničkářství, které nebere ohled na žánry a sveřepě si klestí vlastní cestu. Jíšová, která prošla kapelami jako Žalman a spol. nebo Nezmaři, se nebrání ani koketérii s jižanským blues, latinou nebo jazzem.

Hned první píseń Dobrá zlá má přitom - obrazně řečeno - barvu modré trávy. Natolik je v příbuzenském sepětí s tvorbou kovaných autorů a interpretů bluegrassu: s velmi výrazným nástrojem dobro a banjem, které se nebojí odvážnějších sól.

Hned následující skladba Oslí můstky ale znamená markantní ztišení, příklon ke klasické kytaře a zejména jasnému, jiskřivému hlasu Jíšové. Co ovšem překvapí nejvíce, je zakomponování táhlého, teskného saxofonu známého jazmanna Františka Kopa. Leckterého posluchače může až zaskočit, s jakou bravurou se klasickým folkem křtěná písničkářka dokáže s tímto nástrojem sladit.

Sama Jíšová o sobě ráda prohlašuje, že je folkovou zpěvačkou zpívající bigbít. I když se to může zdát jako líbivá mediální fráze, skladby jako S pondělím se smířím, Seven Crown či Jinak nechci nic jí dávají plně za pravdu.

Na nahrávce V proutěném křesle ovšem Jíšová dostojí rovněž pověsti znamenité hudebnice, které sluší pomalé, intimní, jemnými emocemi protkané písně. Za všechny stačí uvést po sobě následující skladby Za poslední cent, Býváš můj sen, která má blízko k irské melodice, a Ptačí dívka s výraznou basovou linkou.

Na albu V proutěném křesle se Pavlína Jíšová představuje ve skvělé formě: jako autorka většiny skladeb i coby zpěvačka; její schopnost "předělat" vysoký, zvonivý vokál na bluesovou, podmračenou polohu plnou nosovek je obdivuhodná.

Pestré aranže, chytré texty a kolísavá rytmika jsou důkazem, že Jíšová v proutěném křesle neusnula. A podobně se povede i posluchači.
 
Jiří Hlinka