Dneska už mě nech
Hudba a text: Pavlína Jíšová

Na seznamce v internetu strnulé jsou tváře,
našla jsem tam chlápka z plovky, co mě kopnul v páře.
Uklonil se, hlavu sklopil, stydlivě se díval,
virtuálně, ale hravě dámy k sexu vzýval.

Dneska už mě, pane, nevysvlíkej z kůže,
neposílej za mnou muže, který může.
Dneska už mě, pane, dneska už mě nech,
dneska už mě nech, ať na mně roste mech.

Hezkej řidič autobusu měl svý odpolední,
jízdní řády vyměnili, už mi nezevšední.
I ten bufet s prodavačem zmizel v exekuci,
tam už okna nevytlučem, není co vzít, kruci.

Dneska už mě, pane, nevysvlíkej z kůže...

Divíte se, že nám lidi kašlou na umění,
když ve spíži i to málo, co tam bylo, není.
Starej se, jak dovedeš, nikdo ti nepomůže,
nejsi kytka vyšlechtěná, jsi jen planá růže.

Dneska už mě, pane, nevysvlíkej z kůže...

Muže, který může, toho už si nech,
toho už si nech, ať na něm roste mech.