Katova žena
Hudba: Jakub Racek, Pavlína Jíšová, text: Zbyšek Raška

Jsem žena katova a říkám v každém slově,
že farář pochová mě těžko na hřbitově.
Můj muž je přece kat a kat je mistr meče,
co krví světí hrad, kde slza nepoteče, hm.

Kat přece dobře ví, jak snadno život zhasne,
když smrt se projeví a vezme si to krásné.
A ty víš, osude, že kat je vyděděnec,
až tady nebude, nikdo mu nedá věnec.

Kati, ať pouze sami nebo s pomocníky,
mají vždy tvrdá ostří seker pro viníky.
'Někdo si může myslet, že jsou jenom vrazi,
jenže kdo odsouzeným vlastně hlavu srazí?

Jsem žena katova, jsem žena, žena katova,
jsem žena katova, jsem katova žena.
Jsem žena z podhradí a ráda chodím travou,
když rosa ochladí mé čelo před popravou.

Jsem žena katova a jednou mu dám syna,
co náš cech zachová, vždyť kde je naše vina?

Kati, ať pouze sami nebo s pomocníky...

Jsem žena katova, jsem žena, žena katova.