Být šťastný musíš sám
Hudba a text: Pavlína Jíšová            

Ponořen do své bolesti
vzpomíná na čas neřestí,
měly rychlý spád horské dráhy.
Všechnu tu tíhu na prsou
nese s grácií, s noblesou,
jen kolena se podlamují záhy.

Být šťastný musíš sám
bez podmínek, věcí, velkých lásek.   
Plout snem jak oceán,
na stříbrné niti jsi jen vlásek.

Na vodě plují labutě,
nevíme, v jaké minutě
se ozve ticho, které život končí.
Včera tu hrál, pak rychle vstal,
očima letmý pozdrav dal
a nevěděl, že naposled se loučí.

Být šťastný musíš sám...

Ponořen do své bolesti
vzpomíná na čas neřestí,
měly rychlý spád horské dráhy.